Šokovaně slezla ze špalku a málem se jí přitom podlomila kolena. „Co budeme dělat?“ vydechla a Michal pokrčil rameny.
Autor: S.
Kapitola 3.
„Takže kdo mi pacienta podrží?“ zamávala Eva ve vzduchu párem kožených rukavic. Alice po nich nadšeně sáhla a neohrabaně si je navlékla. Drak, jehož se za pár dní chystali vypustit zpět do přírody, potřeboval sundat mašličky, kterými mu stáhli potrhané křídlo.
Kapitola 2.
„Ale no tak, to jako nechceš jíst, nebo jak si to mám vyložit?“ zabručela, když už potřetí jen tak tak uhnula před ostrými dračími drápy. Snažila se vytáhnout misku z klece, aby ji vymyla, ale dračice ji nenechala se jí ani dotknout.
Kapitola 1.
„Podívej, další draci!“ ukazovala její kamarádka nadšeně na dřevěné sochy, které zdobily vstupní bránu do areálu. Olivie neodpověděla, protože tohle zvolání slyšela za cestu od autobusu už několikrát a Alicino nadšení rozhodně nesdílela. Ano, draci kam se podíváš, povzdechla si v duchu. Tohle bude ještě zábava.
Část 10.
„Můžu k tobě? Pod mojí postelí je bubák,“ vysvětlila, zatímco soustředěně žmoulala ploutev plyšového lachtana, kterého svírala v náručí. Andrea zaváhala. Sestry by asi neměly radost a pochybovala, že by se probudila před vizitou.
Část 9.
„Mám sem cestou poslat sestřičku? Bolí tě něco?“ otočila se ještě ve dveřích. To bylo poprvé, kdy Andrea pocítila… ztuhlost. A tupou bolest v boku. Jenže při jaké bolesti si měla říct o léky? Nikdy dřív v nemocnici neležela.
Část 8.
Zmateně pokrčila obočí a zkusmo otevřela oči. Nad sebou spatřila Adamovu tvář. Ležela na zádech na „jejich“ mole, hlavu měla opřenou o jeho nohu a cítila, jak ji víská ve vlasech.
Část 7.
Zavřela oči a snažila se vzpomenout si, jestli tam na druhé straně, na té bezestolku, neviděla zvonek, kterým by přivolala sestru. Něco tam určitě viselo, její víčka však ztěžkla a odmítla se znovu otevřít. Usnula dřív, než je přinutila poslouchat.
Část 6.
Než stihla říct něco dalšího, nadskočila leknutím. Ten kluk se díval přímo na ně. Byl pohledný, ale z jeho pohledu ji mrazilo. Cítila, jak jí prostupuje nejistota a poprvé za svůj zvláštní pobyt tady začala uvažovat o tom, jak vypadá.
Část 5.
Pípání budíku se jí zavrtávalo do mozku, dokud se neodhodlala vzít ho na vědomí. Otráveně zabručela a chtěla se přetočit na bok, ale někdo ji přidržel na zádech. A tohle přece nebyl její budík.
S.pisálek 